SMÍCH. (II.)

Dějiny jsou tu. Světy se tu drolí.

Proud dne je rve kus po kuse.

V sensační hře vy hrajete svou roli;

já směju se, já směju se.

Dějiny jsou tu. Triumfy či rána.

Jdu, nerušena obojím.

Jsem k slávě chladná, hanbou nezlekána.

Já opojím, já opojím.

Dějiny jsou tu. S hrůzou svou a mocí.

Osude, dej se do díla!

Živého vítám v chladné zimní noci

a mrtvého jsem pohřbila.

Všech dojmů tíž má mysl snadno střásá.

Včerejšků sotva pohřeším.

Národy trpí; ohrožena raça.

Já utěším, já utěším.

Má touha nezná tváře ani jména,

a differencí necítí.

Kdokoli přijď. Chci býti nasycena.

Chci užíti, chci užíti.

Nechápu hoře vašeho ni žalu,

nechápu, co je ve hře té.

Zastkvím se v hanbě, vykoupám se v kalu.

Tož vezměte, tož vezměte!