SMÍCH.

Pro hloupost jsem dříve plakal,

život naučil mne smát.

Dříve k slzám jen mne lákal,

teď se směji rád,

třeba kousal jako šakal.

Pohřbené ať v hrobě stlívá,

z hrobu též květ vypučí.

Zkušený jen hlavou kývá, –

člověk se smát naučí.

Dnes má bolest nesahá

ani k srdci raněnému,

věř mi, duše předrahá.

Dnes se umím zasmát všemu,

třeba žití ztracenému.

Hahaha!