Smolný var.

Dým se valí sloupem tmavým,

hluk slyšeti s praskotem,

v kotlinách se vaří žhavým

smolovina klokotem.

„Pojď, holečku, sem si sedni,

nechoď blízko plamene!

ná jablíčko! aj pohledni,

jak je pěkné červené!“

Vzavši jab’ko z ruky matce

laškuje si nevinně;

běží ještě podívat se,

jak to víří v kotlině.

„Dítě! Kriste na výsosti!!“

V tom se toky rozklenou,

z nichž vynese dětské kosti

matka rukou spálenou.