Smrť a láska.

Smrť a láska všechno tvorstvo

ve svou náruč přitiskne,

ba tak tiše se přiblíží,

že ni retem nepyskne.

A jak smrť nás ve hrob skládá,

tak nás láska povznáší,

nade hroby s námi spěje,

v říši hvězd nás unáší.

A jak z hrobů květy pučí,

tak zas z lásky polibky,

ale nezdobí však hroby –:

zdobí zlaté kolíbky.