Smrt Adonysova.

Krásné Múzy Adonysa rozkošného,

Syna Cynaráše z Myrhy krvosmilné,

Venuši pak krásné hocha pověstného,

Povanul když na ně lásky velmi sylné

Nepoctivým pro ně větrem,

Bez milosti lítým vepřem

Na polůvce usmrtiti daly!

Krásenkyby naše hořce litovaly

Takového muže přemilého,

K sladké lásce stvořeného,

Onyby ho proti vepru divokému

Bránily, y proti draku pekelnému,

S lítouby se za něj šelmou bily,

Pod svá rouchaby jej skryly,

Usmrcenéhoby plakaly,

Nebeby mu žádaly.