SMRT. (III.)

Zlým zdá se být – a každou bolest tiší,

jak děcko zkájí rozplakaný cit

ve sukních matky své; čím je ti bližší,

zlým zdá se být.

Za hrobem jiný převezme tu nit,

již přetrh on, a hrobu ve zátiší

dál bude zráti, co má znovu žít.

Tu, již nes žitím, hořkou, smutnou číši,

za kalich míru změní, dá zas klid,

klid velký vrcholů i mořských tiší...

zlým zdál se být.