SMRT.

Odešla ode mne

zamlklá, tichá –

jen slabě, stlumeně

teď v dálce vzdychá.

Rachotí čelistí

a kostmi chřestí,

zžíraná závistí

hrozí mi pěstí.

A kosou jak divá

kol sebe mlátí –

při tom se vysmívá,

že se zas vrátí.

A já se směji též

té její zlobě.

Kopřivku – jestli chceš –

podávám tobě.