SMRT.

Noc vánoční. Bůh nocí kráčí

jen jednou za celičký rok,

tu potká smrt a jí se táže:

„Kam šine Tvůj se dneska krok?

Přec svatá noc! – Vše klidně dřímá,

jenom Ty bloudíš stále jen,

proč nedopřeješ ani dneska

všem lidem spáti klidu sen?

Vždyť každý aspoň jednou za čas

si odpočine z práce své –

rci, kam se teď tvá noha šine,

co k práci Tebe dneska zve?“

„Jak obyčej. – Já neznám klidu,

mám tichý krok a hlásek vlídný,

milenkou většiny jsem lidu,

vždyť kácím jen ten život bídný!“