SMRTI

By Tereza Dubrovská

Byla jsi mi blízka, že jsem mohla zříti

rozbíjet se moře smutků o skaliska,

slyšela jsem nářky Tvého vlnobití –

byla jsi mi blízka.

Viděla jsem hoře, jak se v propast řítí,

bolest, jak si v žalu neskonalém stýská,

zoufalství jsem zřela v temných vírech vříti.

Nadpozemskou hudbu slyšela jsem zníti

nad mohylou Ticha, kterak nocí tryská,

viděla jsem věčnost, věčné taje žití,

světlo věčné, které v temnu hrobů svítí –

byla jsi mi blízka.