SMUTEČNÍ (IV.)

Celou noc snily: Zdaž to býti může?!

Celou noc bděly bázní smutné růže.

Celou noc děly: Čekání čas dlouhý.

Celou noc bděly anemické touhy.

Celou noc lhaly: Vždycky skryt a tichý.

Celou noc lhaly poraněné pýchy.

A noc se k tomu lítostivě ptala:

Proč Manon dnes tak těžce usínala?!