Smutek se v mou duši díval,

Smutek se v mou duši díval,

jarní nocí slavík zpíval,

hvězdy svítily...

Jenom na dně duše chladné

skvoucí hvězdy není žádné,

a jen růže, bílé růže

spoutaly mé srdce úže,

kalich rozvily...

Měsíc třpytnou vlečku táhnul,

po lásce sad celý prahnul

písní svatební...

Jenom mojí duše v hloubi

smutek se s mým srdcem snoubí,

prozpěvuje tiché žalmy,

z bílých růží věnec dal mi –

věnec pohřební...