SMUTEK

Je smutek loď bludného Holanďana,

bez výstražného světla nocí hnána

na pustý břeh,

kam tíhou leh'

do plachet vzdech.

K hladině malomocí přikována,

zakotví leda v smrti přístavech.

Nad lodí smutku nevychází zrána

a nezaplane slunce v západech.

Příď rozedrána,

bok jedna rána

a mělký břeh

je na písčitých smutku přístavech.

Víc vraku podobna a strašidlu je,

posádku mrtvou v mlhu zahaluje.

Když kapitán

je smutkem štván,

k pokladu síly nikdy nedopluje.