Smutná láska. (II.)

Vzpomínáš si na to,

ty mé drahé zlato,

vzpomínáš si ještě dnes,

na to naše první mládí,

kdy už jsme se měli rádi,

tak rádi jako dnes?

V radostech i bolu

chodili jsme spolu,

já bych byl ti nebe snes’,

na jahodách s dětským plesem

bloudili jsme hájem, lesem,

tak rádi jako dnes.

Zahrádkou i polem

trhali jsme kolem

pomněnky i modrý vřes,

snášeli si modré nebe,

rádi byli vedle sebe.

tak rádi jako dnes.

Ó ty moje zlato,

vzpomeneš si na to,

až já budu v světě kdes?

A co srdce mé si žádá,

budeš mne mít věčně ráda,

tak ráda jako dnes?