Smutná láska. (IV.)

Tak tedy s Bohem buď,

panenko milá,

za vše ti děkuji,

čím jsi mně byla.

Za lásku hlubokou,

kterou jsi měla,

za slova upřímná,

sladká a vřelá.

Za drahé pohledy

věrných tvých očí, –

naposled šáteček

v dálce se točí.

Naposled šáteček

k pozdravu mává, –

zůstaň mi, má milá,

věrna a zdráva!

Za ním se dívala

v slzách a pláči, –

šáteček zaniknul,

v dálku hoch kráčí...