SMUTNÁ VÁŠEŇ.

By Antonín Sova

Patří už jinému... Ale to láká

ku hříchu svést...

Západ se v krvavých záblescích smráká

nad temnem cest...

Ukradnout vášeň, jíž poznal jiný,

jenž netuší...

To horečné tajemství něčí viny

mít na duši...

Za nocí, za dnů co žádost hoří,

plá smyslů hra...

Kdos tělo již urval a duchu se koří

a láska zrá...

Poslouchat jednoho, s klidným čelem

se jeho zdát...

A druhého s vášní divokých šelem

milovat...