SMUTNÉ MANŽELSTVÍ.

Ó, statečná – jsi přec jen žena taky!

Mohla jsi zůstat zlatě svobodnou –

však tebe zlákal lancknecht ledajaký. –

Čím sprostší oči, tím snáz probodnou!

A tak jste spolu vešli ve zásnuby.

A kontrakt platí jenom pro tebe. –

Tvůj pán se tomu cynicky jen zubí,

ty pereš onuce, a on tě vystřebe.

Ó, ten tvůj pán – ten hezky si je střídá,

jak která ženská kdy mu přijde vhod. –

Za jeho skutky hanba však a bída

na tebe padá. – On jde do hospod,

a tam svou bábu, když to právě baví,

když třeba ve hře vyzrát na hochy,

dá v posměchy a třeba do zástavy –

a prohru platí vždycky z její punčochy.

Sic stává se, když hloupé slovo řekne

ubohý kybic, jenž se přimíchal,

že vzorný manžel špádou troupa sekne –

ó, nemysli, že za tebe se rval!

Ty ovšem jemu hřebelcuješ děti –

ba načichlas už trochu rezem železa –

vždyť sama znáš je – pláč tvůj nocí letí –

on s mečem muž – ty žena, Chiesa.