SMUTNÉ PÍSNĚ. (II.)

V tolika dnech a tolika nocích,

v tolika měsících, tolika rocích –

jak v mučidlech napínání:

Jen napjetí, štvaní,

stálými těla krisemi,

úzkostmi, horečnými visemi!

A to vše bez ustání

v tolika dnech, tolika nocích,

v tolika měsících, tolika rocích

uprostřed nechápání,

zloby a pohrdání –

jak to už snést?

A moh’ jsem kvést –

v tolika měsících, tolika rocích,

ve dnech i nocích,

uprostřed přírody, uprostřed měst

horečně, bez ustání:

Vždyť k žití, k dobývání

na světě tolik je cest!