Smutní rytíři.

Dalekých rohů svadl hlas

i růží vůně nasládlá,

a srpek sivé luny shas’,

jež v moje panství zapadla.

Oh, vyjeli si rytíři

do tmavých hvozdů údolí,

lilie měli v krunýři,

na helmách rudé chocholy.

Dalekých rohů zmlkl hlas,

i paprsk luny vychladl,

jen tichý stesk se nocí třás’,

jenž v mrtvé kraje zapadl.