SMUTNÍ RYTÍŘI

By Emanuel Lešehrad

Vzdálených rohů svadl hlas

i fial vůně nasládlá,

a srpek klamné luny zhas’,

jež v jícen mračen zapadla.

Och, rozjeli se rytíři

za dobrodružstvím do dáli,

znak kříže měli v krunýři,

s přílb chocholy jim zaplály.

Vzdálených rohů zesnul kvil,

jenž v skalách žalem umíral,

že ani květ se nevzbudil,

by na cestu jim sbohem dal.