Smutno.

By Adolf Heyduk

Smutno!

Přeukrutno,

úzkost mi na duši leží;

nač žíti,

nač nechat srdce tlíti?

Dost! Něží!

Zhynout!

Leč, kam plynout

žalostně rozechvěnou duší?

kdo ručí,

že milým do náručí?

Kdo tuší?

Smutno!

Přeukrutno,

ze všad žal v srdce mi letí,

leč mine,

až Bůh nás v kytku svine,

mé děti!