SMUTNO JE MI...

By Julius Zeyer

Smutno je mi, bože můj,

jako v poli hruši,

tesk a úzkost přebývá

v žalostné mé duši.

Ptáci aspoň, bože můj,

prozpěvují v hruši,

ale němo k zoufání

je v mé pusté duši.

Přeješ slunce, bože můj,

osamělé hruši, –

nezbývá ti paprslek

pro mou temnou duši?