Smutno mi...

By Otokar Mokrý

Smutno mi jak za jeseni

na sežloutlých, mhavých luzích,

nad nimiž se popelavý

havran vznáší v těsných kruzích.

Sotva stály první sněhy,

již mé jaro odletělo,

a přec ještě tolik písní

v haluzích mých nedoznělo.