Smutno v háji, jako v síni

Smutno v háji, jako v síni

pozvolna vadnoucích těl,

každá jedle v dobu jarou

dívčinou, teď pannou starou,

ženich zpěvák uletěl.

A tak všude oklamání –

krátkéť jara prodlení –

sem tam lítá babí léto,

smutno, žalno doby této

v tichém panen modlení.

O mně s vámi smutno taky,

tajemnýť je osud náš –

do prsou co žitím vseto:

láska, radosť, všecko spleto

v jemné nitě na rubáš.

Osnovou v něm pláč i vášeň,

outkem trápení i klam,

a uprostřed ňader tluku

v třesoucím se šine zvuku

člunek s pásmy sem a tam.