SMUTNÝ HROB

Šumívaly, bouřívaly,

vztekle bily vlny o úporné stěny –

dnes už všechno klidno je –

chce jen pokoje

poutník unavený.

Slibovali, lákávali,

na konec ho s prázdnou přec odvšad psuli.

Dobře! Neměl beztak nic,

než pár hladných zřítelnic –

ty už pohasnuly.

Šlapávali, šlapávali,

po srdci i po všem, co mu svaté bylo –

Teď ať šlápne kdokoli,

dnes už nebolí,

už se utrápilo.