SMUTNÝ JINOCH.

Kam se díváš v dálku neurčitě, smutný jinochu?

Jaký bol as v srdci nosíš skrytě, smutný jinochu?

Když se oko toulá po rovině k lesům modravým,

na co myslíš, cizích krajů dítě, smutný jinochu?

Často, opřen o strom, stojíš o samotě zamlklý,

nasloucháš, jak cvrčci pějí v žitě, smutný jinochu.

Večer, s hlavou v dlaních, v dumách usedáváš před spaním,

snění zaplétá tě ve své sítě, smutný jinochu.

Jenom když pak pozdě v noci smutkem znaven usínáš,

soucitný sen krátce rozjasní tě, smutný jinochu.