Smutným očím.

Bez slunce, bez vláhy

chřadne mi květ,

nedal bych já jej však

za celý svět!

Ručky Tvé uměly

do nocí psát:

Což srdce uštvané

nechce jít spat?

Psala a psala jsi,

nikomu vděk!

V duši co psala’s mi,

nesmyje, drahá, však

celý již věk! – – –