SNAD POZDĚ...

Nést křivdu, Bože, skoro úděl všech,

líp nežli dělat ji, jak písmo praví;

kdo ocení tvých ňader hlubý vzdech?

kdo u kořenů citů tvých se staví?

Snad jednou pozdě kdys a po letech,

až čekáním se duch i mysl znaví,

se pochopíme... Zatím ruku nech

dlít v ruce mé a hlavu vedle hlavy...