Sňatek duší.

Nechať jsme tělem rozloučeni,

nechť tebe poutá cizí kraj,

a každá naděj na shledání

nám připadá jak pouhá báj – –

Nechť andělské tvé srdce skryje

zem dálná měkce jedenkrát

a moje bujná ňadra stříští

v sráz neznámý zoufalý spád – –

Jsme věčně k sobě připoutáni:

jak temná noc den objímá,

tak vespolek se druží k sobě

tvá modlitba i kletba má.

My potkali se – v okamžení

se poznali a zachvěli...

Pak v slzách jsme se poohledli,

leč vrátit se – jsme nechtěli.