Sníh napad’...

Sníh napad’ – bílým rubášem

co přikryl mladých nadějí,

co bujných květů pohubil

svou chladnou, mrtvou šlépějí!

A přijde jaro – luh i sad

se kvítím opět usměje...

Než vrátíli se také ty

pohřbené mladé naděje?!