SNÍLKŮ LOS.

Ty věčné toužení po světle krásy,

ty znáš se přestrojit v myšlenku vzletnou,

jež ženy líbezné vzezření dá si,

oděné málo jen guirlandou květnou.

Kdo tebou dotknut byl pouze jen jednou,

klid srdce celého pro vždycky ztratí,

neb ve tvém zrcadle všichni se shlédnou,

pro které smrtelná píseň tvá platí. –

Šat strhne blýsknavý kostnatá ruka

ze sladké nicoty, jež krásou zve se,

pro modlu zničenou zaplanou muka,

však v tváři Osudu rys nepohne se.