Sním nad biblí...

Sním nad biblí a čelo tisknu v dlaně.

O prvních lidech sním, jak prostě žili,

než po krátké své blaženosti chvíli

plod poznání tam jedli odhodlaně.

Ó Sinaji, kde v kamenných desk schráně

byl zákon vryt tak přísný, zasmušilý,

jejž děs a hrůza v prsa lidstva ryly,

než smyt byl novým řádem, láskou Páně.

Co pravda jest, co blud, kdo z lidí určí?

Vše v sobě má zde božskou sílu tvůrčí,

a věčným žitím dýše každá hláska.

Ať víra s vědou dále potýká se,

jen jeden zákon lidstvo vede k spáse,

a zákon božstva, lidstva: Láska, láska.