SNIVÝ JANÍČEK.

By Josef Kalus

Janíček snivý tichou vodou

v kocábce pluje za náhodou.

Myslí si: „Dneska spatřit musím

panenku vodní s vlasem rusým.

Lilie vodní kolem čela

z vln vynoří se uzardělá.

Dlaň vztáhne ke mně usmívavá,

v náruč mi klesne její hlava.

Poplujem spolu mnohou mílí.“ –

Skráň zamyšlenou k vlnám chýlí.

Vír uchvátil loďku u zátoky:

utonul Janek modrooký.