Sny. (II.)

Kůň můj co blesk zas noce tmou uhání!

Stůj, dobré zvíře!... V lese kaple stojí,

zde pod křížem své rány srdce zhojí,

k modlitbám svatým smutně zvon sezvání.

Aj, kdo to klečí v tichém zadumání

na modlitbách?... Myšlenky v lbi se rojí.

Toť Ona jest!... Paprsky v zlaté zbroji

Jí ze rtů ssají rajské pousmání.

Na kůň! Na kůň! je noc to, či snad bdění?...

Uháněj dále!... Pryč, ó pryč mě odnes.

Mám v srdci bol, jenž není k vyslovení.

Má hlava šílí... dál, jen dále směle!

Nechápu pří sám bůh, že živ jsem podnes,

a nevím sám, dosud-li srdce v těle!