SOCHA MÍRU.

Stojím nad věky,

kovová socha...

Veliká láska

a splynutí v sebe.

Ó, vy všichni,

kteří tam dole

hynete smutkem,

sklíčeni touhou,

mí bolestní bratři,

vizte,

má proklaná prsa září

a z mojích rukou

kane slitování...

Ó spějte do mého klína,

tam perle září

a zpívají ptáci...