Sociální demokratka.

Dosud jest to neobvyklé,

družky, druzi milení,

aby žena práva lidská

hájila ve nadšení.

Proč se pořád takto dělo,

brzyčko vám vysvětlím –

doufám, že co žena jednou

myšlénky své sdělit smím.

My, od věkův ujařmené

ženy pouta trháme,

do nichž nás mužové spjali –

víc se jich nelekáme.

Více se jich nelekáme,

chcem jim být rovnoprávné,

chceme s nimi cítit, myslit,

v zápas o chléb jít slavně. –

Dlouho byly jsme v podruží,

vzdělání neznámo nám,

fintění jen a vařečka

živlem naším; žádný klam!

A pak mužové s vysoka

zvykli na nás hleděti,

jako bychom odsouzeny

byly věčně trpěti.

Ale již se mění časy,

ač pomalu, znenáhla;

však chcem, by na práva naše

nectná ruka nesáhla.

Nové ideje zrozeny,

jež muže podmaňují,

ku kterým lnou s celou duší,

a je zdárně pěstují.

Ty ideje velkolepé

k všemu lidstvu rovnosti

směřují; zdaliž nad to jest

kde vznešenější ctnosti?

Ideje ty taktéž ženy

rovně s muži stavějí –

ony nechať věrné srdce

naše láskou rozhřejí.

Či se zahanbiti máme

od silných mužů nechat,

nemáme s nimi společně

cítit, jednat i zmírat? – –

Pročež, dokud jsme svobodny,

budiž srdce naše hrad,

jejž dobude jen upřímný –

sociální demokrat.