Sokolu.

Hoj, Sokole, spěj do výše,

k slunci Slávy zapoleť,

s blankytné patř světla říše,

na ten temný šírý svět;

a pak skloň se nad Prahou,

nad vlastí svou předrahou.

Bystrým letem tuž své síly,

bouří sobě cestu raz,

byť i hromy vůkol bily,

v letu nezlomí ti vaz;

ty pak s mužnou odvahou

chraň vlast svoji předrahou.

Byť i orel hrdopýšek

chtěl se vznésti nad tebe,

však on za žádný se plíšek

nedostane do nebe;

ty pak mírnou povahou

zdob jen vlast svou předrahou.

Vzhůru k boji! Viz krkavce,

kroužíť nad svou obětí;

strestej loupežného dravce,

pomsta buď mu v zápětí;

nedej loupit s rozvahou

dravcům vlast svou předrahou.

Hoj, Sokole, spěj do výše,

k slunci Slávy zapoleť,

s blankytné patř světla říše

na ten temný šírý svět;

a pak s výše nad Prahou

žehnej vlast svou předrahou.