Sonet – apostrofa.

My v létě byli přece jiní,

viď, sonete můj rozmilý,

ty tvoje nožky v moji síni

jen výskaly a tančily!

Víš, jak jsme naši přítelkyni,

tu Bolesť, někdy opili?

Strýc její Humor (kde je nyní?)

jak zašel k nám pak na chvíli? –

Oh, teď je jinak. Šedý den

nám smutek hází do oken.

Ty sedíš zhalen v kožichu,

nit černou držíš potichu,

na kterou Bolesť, družka má,

granáty tmavé navléká.