SONET JITŘNÍ.

Ať jak chce zanotí spád času dravý,

má píseň neochvějně zazní v zmatku jeho

jásotem zachráněného u břehu skalnatého,

má píseň vítězná, vzdor sil, var lávy.

A pýcha zanícení v jasu oka mého

cest nebezpečenství jak hymnus zdraví.

Prostota fakt mi o tajemství praví,

o zítřku člověka ni dobrého ni zlého.

Mne ujišťují bratří slova silná,

že pravda nikdy není neomylná,

že zítra slunce zahoří, kde dnes je dým.

Prudce mi rozekvétá krása pudů

žhavá a nevyklestěná ze zdravých údů...

Všem odpovídám otázkám: Nevím-li, zvím!