Sonet mystický.

„Krvavé páry jak zjev visionů

mystickým kruhem zemi ovíjí,

hlas dálných zvonů, bizarrních pln tonů,

zní jako hudba lilií.

Zářící svaté rovno hostii

po nebes sklonu

ve zlaté glorii se v šarlat zavíjí

mystické slunce, oko milionů. –“

– Ó čtenáři, jenž všechno snést už umíš,

jenž o básni už předpokládáš předem,

že něco jest to, čemu nerozumíš –

teď přece hledíš na mě plachým hledem?

Nu, můžeš-li, tou útěchou se těš:

já opsal to – však nerozumím též...