Sonet o definici moderní poesie.

Slzavý příběh, reci, králové,

historky staré vbité v nové sloky

a fráse velkohubé, jalové,

jež na kothurnech velkými jdou kroky,

i satani a sešlí ďáblové,

jak známi jsou už před dávnými roky,

i lesklá slova, kouzlo rýmové,

závratných metafor a veršů skoky –

poesis není. – Co je poesií?

To kdyby známo, stavěli by as

už praktikové na ni fabriky.

Ta cítí se jen. V nás je, kolem nás –

a hne-li se dech její veliký,

cit, srdce, rozum se v ní stejně svíjí...