Sonet o motýlech.

Zda jsi někdy v lese zřel

velké černé motýly?

– Sametový lesklý pel

chvěje se jim na křídlech –

Lapil’s koho z tvorů těch

v jejich hravém přeletu?

Pohladil jsi na chvíli

kouzlo toho sametu? –

Bídné žití, smutné dny...

Všecky nesplněné sny

krev nám pijí, ničí nás!

A když se nám splní v ráz,

zbudou nám z nich za chvíli

bez sametu, lesklých krás

odření ti motýli...