Sonet o prvých fialkách.

Muž – tělo suché, zimomřivé –

má na talíři fialy,

jež skřehly mrazem zimy divé

a jež skon čeká zoufalý. –

Vy oči vonné, důvěřivé,

jež v mlhy jste se dívaly

a věstily, že teplé, snivé

už jaro táhne z povzdálí,

že přijdou zase lepší doby,

že květy pokryjou i hroby,

že ptáci budou znovu pět –

vás stih’ ten proroků los trudný:

vás zničil první tulák bludný,

jenž z plátků vám tu věštbu čet’...