Sonet o slávě.

Jak jásá Vídeň! Kéž by tyto davy

Grillparzer kyselý moh’ shlédnout nyní,

kéž dnes by ožil Mozart usmívavý

a zřel to nadšení! Kéž všichni jiní,

jimž touhou po uznání vadly hlavy

a hořkla krev zde!... V palácové síni,

v buržoy domě, ve výkladní skříni,

ve sloupcích novin – jeden hymnus slávy!

A jak by ne? Vždyť favorit ten Vídně,

syn Esperance z otce Caldina

Espoir, hřebec sametově skvělý,

dnes při závodech prvou cenu klidně

zas sebral, a přec o ni také jeli

vítězi z Pešti, ba i z Berlína!