SONET PRO MLADÉHO BÁSNÍKA

Na rozcestí, jak starý Herkul kdys

– bůh odpusť mi ten příklad odraný –

teď stojíš ty. Dvé cest před sebou viz

a vol: Ta prvá prostraný

je pruh. Bez boje, ba i bez rány

jí půjdeš. Plna. Jdi, jak šlo se kdys,

jak druzí jdou. Máš potlesk všestraný,

pych národa, čítanek zdoba tys –

jsi slavný muž.

Ta druhá cesta – ne,

to není cesta, jakýs divý sráz,

jdeš vzhůru, možno, že tam srazíš vaz,

jdeš sám a sám... Jen stopa zůstane...

Jí za věk půjdou snad... a pak se stává dosti,

že laur tam vloží kdes na hrst tvých bílých kostí...