Sonet úvodní.

V těch dnech, kdy blankyt žhavý, modravý

zem celou na prach šedý pálí skorem,

kdy tělo klesá tíhou únavy,

a myšlénky už není v mozku chorém,

ten sonet krátký, ostrý, míhavý

jest jedinou z těch poetických forem,

jíž možno chytit nápad prchavý,

jak dobří mistři jsou nám toho vzorem.

Při modrém dýmu lehké cigaretty

takový sonet napíše se lehce:

rým přijde sám, a myšlénky on nechce,

a člověku ta forma nějak zvoní,

jako když slýchal šťasten přede lety

zpěv cvrčků v poli ostrý, monotonní.