Sonet v májovém plein-airu.

Z té jasné čisté klenby padá

dnes na zem barva modravá...

je v pruhách vzduchu, modří lada

lán světle, meze do tmava.

I bílých švestek dlouhá řada

u cesty v modro zahrává,

a v silnice prach šedý skládá

se modř ta jemná, míhavá.

A s hůry kolmo nad hlavou

zříš lít se sprchu sžíhavou,

atomky zlata blýskající,

ty v modravý ten nádech chví,

lán hltá je, mez, švestkoví

a prach je pije na silnici...