Sonet ve slohu moderního „Kazatele“.

Když už tě jednou stih’, ten osud v hněvu svém

a musil jsi se naroditi,

a ne snad motýlem či lehkým ptáčetem,

však člověkem zde musíš býti

a když jen přece chceš, by lehkým, lesklým snem

ti pokud možno bylo žití –

pak dám ti zdarma pár rad, jež jsem v trudu zlém

kdys draze musil zaplatiti.

Žij jenom rozumem a zašlap každý cit,

cit, toť je místečko, kde můžeš raněn být,

pak nechtěj nalézt poesii v žití;

měj moudrosť hlemýždě: buď sám a samoten

bez vzorných přátelů, bez milujících žen

a v čas hleď odtud slušně odejíti...