SONET VĚNOVACÍ.

Tvé jméno do nejkrasší z inicial

bych ztajiti chtěl umělými tahy,

roj amorettů lítal by tam nahý

nad trsy růží, lilijí a fial.

Na miniové půdě sněním blahý

své lásky vyzlatím ti Escurial

a kleče, co vše z rukou tvých jsem přijal,

v svět vděčně hlásat nad jeho chci prahy.

A madonnou ty usmívat se v zlatě

i skrutky větvic oblétaných dlasky

dál budeš na mne, jenž tvou něhou sycen.

Kdo otevřel by zpěvník chval mých na tě,

ať spatře nás tak, zbožněji tím vznícen

čte evangelium mé velké lásky.