Sonet za červnového poledne.

Žár, všude žár... Proud ohně bije

do tvého s hůry temene,

a z dola asfalt dlažby pálí

jak pláty plotny zžhavené.

A země tiše žár ten pije...

V sen líný kol se domy halí,

jich jalousie spuštěné

jsou jako oči zavřené.

Dým klesá k zemi... Vzduchem chvít

zříš žhavé pruhy... Mrtvý klid

je v ulici... Jen jako kmit

jí střelí černá vlaštovice

a druhá... Obě ševelíce

půlkruhem švihnou pod blankyt...