SONETY SHAKESPEAROVY. (IV.)

Kam ještě dále rvát mne chceš, násilný duchu?

Do jakých bludišť zaplést mne v radosti, v žale?

O jakých prasvětech vzbouzet chceš v mé duši tuchu?

Kam ještě dále?

Postavy tvoje, Hamlet, Lear v zimničném ruchu

napřed se ostře rýsují v znělek tvých kancionále,

s Julií sténá Romeo vášně své u výbuchu.

Kaskady plynou akkordů, stékají od skály k skále,

protihra, výpad a útok a odrazy mísí se v uchu,

života báseň hořící k nebesům vatrou svou stále

vítězná, jásavá, slavná v průsvitném vzduchu,

kam ještě dále?!